Ptačí chřipka v Evropě: s nárůstem počtu zjištěných případů je nutný zvýšený dohled a přísná biologická bezpečnost

Mezi 6. zářím a 14. listopadem 2025 bylo u volně žijících ptáků ve 26 evropských zemích hlášeno 1 443 případů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) A(H5), což je čtyřikrát více než ve stejném období roku 2024 a nejvíce přinejmenším od roku 2016.

Vodní ptactvo v různých částech Evropy bylo v tomto období silně zasaženo HPAI, včetně nálezů u zdánlivě zdravých volně žijících ptáků, což vedlo k rozsáhlé kontaminaci životního prostředí. V Německu, Francii a Španělsku došlo také k výskytu ohnisek s vysokou úmrtností u jeřábů popelavých.

Převážná většina detekcí viru HPAI (99 %) byla hlášena jako A(H5N1) a většinou se jednalo o novou variantu dříve cirkulujícího kmene, který byl do Evropy zavlečen z východu a poté se rychle rozšířil na západ.

Mezi dalšími opatřeními je naléhavě zapotřebí zvýšený dohled pro včasné odhalení a důkladná biologická bezpečnost v chovech, aby se zabránilo zavlečení HPAI u domácích ptáků a dalšímu šíření mezi drůbežářskými zařízeními.

Doporučená opatření

V závislosti na své úloze doporučuje úřad EFSA národním, regionálním a místním orgánům, subjektům zapojeným do domácí produkce drůbeže a chovu volně žijících ptáků a subjektům odpovědným za savce ohrožené ptačí chřipkou, aby provedly následující opatření.

• Zachovat vysokou biologickou bezpečnost v zařízeních s chovem domácího ptactva, a to jak během běžné produkce, tak při vyřazování ptáků.
• Vydat příkazy k ustájení domácího ptactva v oblastech s potvrzeným výskytem HPAI u volně žijících ptáků nebo s hromadným úhynem.
• Zvýšit dohled nad domácím ptactvem, aby se zajistilo včasné odhalení nákazy v drůbežářských zařízeních.
• Soustředit se při dozoru nad volně žijícími ptáky na mokřadní oblasti a migrační zastávky v Evropě i mimo ni.
• Zapojit do dozoru záchranná nebo rehabilitační centra pro volně žijící ptáky a zajistit odpovídající biologickou bezpečnost.
• Vyhnout se umělému krmení volně žijících ptáků - zejména jeřábů a labutí - během rizikových období, aby se snížilo riziko přeplnění a přenosu.
• Urychleně odstraňovat kadávery volně žijících ptáků, aby se snížila kontaminace prostředí HPAI a zabránilo se nákaze jiných volně žijících nebo domácích ptáků a savců.
• Minimalizovat vyrušování populací volně žijících ptáků (např. lov, volnočasové aktivity, drony), aby se omezilo další šíření viru.

Monitorovací a osvětové nástroje

• Radar ptačí chřipky agentury EFSA lze použít ke sledování pravděpodobnosti zavlečení viru HPAI do populací volně žijících ptáků v Evropě v prostoru a čase.

Přístup k radaru ptačí chřipky zde.

• V září 2025 zveřejnily EFSA a Evropská komise soubor komunikačních nástrojů #NoBirdFlu - praktické, k použití připravené materiály (plakáty, infografika, samolepky, příspěvky na sociálních sítích) dostupné ve všech jazycích EU na podporu zemědělců a veterinárních lékařů při zavádění biologické bezpečnosti v drůbežárnách.

Přístup k souboru nástrojů zde.