Glosář

rakovinotvorná vlastnost látky v případě, že je jí vystaveno zvíře nebo člověk

technika použitá k vytvoření přesné genetické kopie určitého zvířete

podtyp mikroorganismu definovaný jeho genetickou výbavou; například v případě bakterie Escherichia coli O157 označuje část názvu „O157“ kmen

vytvoření geneticky modifikovaného organismu s více než jednou genetickou modifikací; toho lze dosáhnout a) křížením dvou geneticky modifikovaných organismů, z nichž každý má jednu nebo více předchozích modifikací; b) provedením druhé genetické modifikace u stávajícího geneticky modifikovaného organismu; nebo c) zavedením více genů nebo znaků současně

období, kdy je kojenci podávána komplementární výživa společně s mateřským mlékem nebo kojeneckou výživou nebo obojím

může se jednat o nápoje, pyré podávané lžičkou, hrudkovitá strava podávaná lžičkou nebo pokrmy pojídané rukama, a to připravované doma, nebo vyráběné komerčně

přístup k posuzování rizik, který zohledňuje složitost reálných situací

každá látka vyskytující se v potravinách, která nebyla záměrně přidána; kontaminující látky mohou pocházet z balení, zpracování potravin a přepravy, zemědělských postupů nebo používání veterinárních léčivých přípravků; tento pojem nezahrnuje kontaminaci hmyzem nebo hlodavci

odhad, který je spíše opatrný nebo uvádí „nejhorší možný scénář“; často se používá při hodnocení rizik, aby se zajistilo, že bude zohledněno co nejvíce rizik

statistický termín charakterizující vztah mezi dvěma proměnnými (např. příjem vápníku a růst kostí)

geneticky podmíněná odolnost organismu (např. odolnost rostliny vůči chorobě), která je výsledkem předávání dvou nebo více propojených genů z generace na generaci

nežádoucí účinek pozorovaný při nejnižší dávce, kdy je zranitelná populace vystavena určité látce, jako je například toxin pro životní prostředí nebo potravinový toxin; může se týkat člověka i jiných druhů, např. zvířat, rostlin či mikrobů

proces, při kterém dochází k neúmyslnému přenosu mikrobů z jedné látky nebo jednoho předmětu na jiný, což má škodlivý účinek

situace, kdy alergická reakce na jednu látku vede rovněž k alergické reakci na jinou látku; důvodem je obvykle skutečnost, že alergeny (například arašídy a ořechy) mají podobné vlastnosti, které spouštějí imunitní obranu organismu

vědecky podložený proces skládající se ze čtyř fází: identifikace nebezpečí, popisu nebezpečí, odhadu expozice a charakterizace rizika

chemické látky, které jsou považovány za skupinu, neboť je pravděpodobné, že na tělo působí stejným způsobem

termín používaný k popisu toho, jak může expozice více než jedné chemické látce ovlivnit tělo; používá se k objasnění dlouhodobé expozice směsím chemických látek, jako jsou pesticidy nebo přídatné látky

postup posouzení bezpečnosti mikroorganismů používaných v potravním řetězci; kvalifikovaná presumpce bezpečnosti využívá stávající znalosti o bezpečnosti konkrétních mikroorganismů s cílem odlišit ty, které nevzbuzují obavy (a lze jim udělit status kvalifikované presumpce bezpečnosti), od těch, jež mohou představovat riziko a měly by podléhat úplnému posouzení bezpečnosti

kvalifikovaná presumpce bezpečnosti (QPS) je postup hodnocení bezpečnosti mikrobů používaných v potravinovém řetězci; QPS využívá stávajících znalostí o bezpečnosti konkrétních mikrobů k rozlišení těch, které nevzbuzují obavy (a mohou získat status QPS), od těch, které mohou představovat riziko a měly by být podrobeny úplnému posouzení bezpečnosti

soubor metod, s jejichž pomocí se účinky různých sloučenin dávají do souvislostí s jejich molekulární strukturou; umožňuje předpovídat pravděpodobné nepříznivé nebo příznivé účinky konkrétní chemické látky jejím porovnáním s jinými chemickými látkami, které mají podobnou strukturu